Jak jsem si kupoval bicykl

Už zase mohu a tak jsem se rozhodl navázat na mou cyklistickou éru, která byla násilně ukončena třemi dopravními nehodami v intervalu šesti měsíců a následována uvedením kolene do stavu, který jsem tu popisoval už mnohokrát. Zároveň mi cyklistika byla doporučena spolu s plavání jako ideální rehabilitační aktivita.

Vzhled mého starého kola značně poupravil boční náraz červeného seatu, následoval lehký kontakt s asfaltovým povrchem při utržení kliky během druhé nehody a třešničku na dortu jeho konečnému stavu umístil zadní náraz trolejbusu  č. 104 na zastávce Bazaly.

Zkusit se má vše, jak stále rád tvrdím, a tak jsem odmontoval přední kolo své nerezavějící lásce, nacpal ji do auta jako nádivku do holuba a odvezl ji do cykloservisu. Když z dílny vylezl plešatějící mechanik ve značně obnošených montérkách, netvářil se příliš přívětivě. Zlom nastal, když jeho oči sjely dolů na mé kolo.

Mechanik: To je Favoritka F1 !!! Zkrácená verze rámu !!!
Já: Hmm …
Mechanik: Na to jsem na střední škole najezdil 150 km denně.
Já: Já taky, i když trošku méně.
Mechanik (S lehkým a téměř nerozeznatelným úsměvem): Jenže já byl na střední před třiceti lety.
Já: A na kolik by vyšel repas a uvedení do provozuschopně formy s duálním řazením?

Následovala chvíle mlčení po které vypadla z pana mechanika cifra, za kterou by mi to kolo snad i pozlatil.

Po další chvilce prázdného ticha se jeho oči konečně odlepili od mého senzačního rámu a ulpěly na prvním silničním kole  v řadě. Hezké, černé, dobře vybavené a protože jsem udělal na pana mechanika dojem svým starým přibližovadlem, tak i se značnou slevou. Odkráčel jsem domů s tím, že si nechám den na rozmyšlenou, ale už ve dveřích z obchodu jsem byl rozhodnut.

Na druhý den jsem zaparkoval svého pro změnu čtyřkolového miláčka v pneuservise, aby mu pánové nasadili nové boty a vydal jsem se pěšky do cyklokrámu. Samotná koupě už pak byla jen otázkou pár minut a docela příjemně mi vyplnila čekání na přezutí letních pneumatik.

Závěr tohoto pozitivního dopoledne zpestřil následující rozhovor v pneuservise:

Já (Táhnouc sebou nové kolo): Už máme hotovo?
Mechanik: Ano, jen pár sekund na dotažení.
Mechanik: Proč máte sebou to kolo? Když jste odcházel, žádné jsem neviděl.
Já (bleskově): Kdyby jste to zkurvili, tak ať nemusím pěšky domů.
Mechanik se nezmohl ani na hlásku …

Sdílejte tento příspěvek s přáteli.
Kategorie:

Komentáře

Loading Facebook Comments ...

Okomentovat

No Trackbacks.