eMHaaaDeeee

Tři kvalitní dovolené, hromada prokalených prázdninových víkendů a v neposlední řadě nákladné, téměř každodenní, sportování. To vše a ještě mnohem víc přispělo k procesu, během kterého má peněženka zeštíhlela jako čerstvá anorektička a konto v bance má aktuálně rozměr jednoho segmentu čárového kódu.Jak to udělat, abych se nemusel vzdávat tolik oblíbeného sportu a ještě si udělal drobnou finanční rezervu? Na mušku jsem si vzal cestování automobilem, které se dá docela dobře omezit, nebo i úplně vypustit a nahradit MHD. Není to žádná sláva, ale vzhledem k aktuálnímu růstu cen pohonných hmot, jenž připomíná růst počtu těhotných při globálním výpadku elektřiny, je to nejefektivnější a nejjednodušší řešení. Nebýt dnešního dne, kdy jsem zaspal autobus do práce a bez auta bych se do ní včas nedostal, byl by to týden, co jsem si za volant nesedl.

Tady je pár postřehů ze sedadla MHD:

  • Pokud je člověk sociálně aktivní, bude často pozdraven lidmi, které „nikdy předtím neviděl“.
  • První bod funguje bohužel i naopak a tak se připravte na kyselé pohledy lidí, o kterých jste si mysleli, že je stoprocentně znáte.
  • I když jsou tvé pachové potní žlázy po celém dni v práci více než aktivní, v každém hromadném dopravním prostředku sedí někdo, kdo je na tom ještě hůře.
  • Nemusím se starat, jestli dojedu. Jsem pasivně vezen a i kdybych dojet neměl, nic s tím neudělám.
  • Mám čas přečíst si knihu, nebo třeba vypít pivo.
  • Vyberu-li si inteligentní místo, nenalepí se na mě cigánka s osmi živými a třemi nenarozenými parchanty.
  • Můžu koukat na sličné slečny okolo, aniž bych riskoval porušení struktury karoserie vozidla před sebou.
  • Nemusím koukat na otřesně oblečené buchty, i kdyby byly v mém zorném poli.
  • Můžu procestovat Ostravu pod vlivem omamných a psychotropních látek, nebo ve stavu podnapilém. A místo většího stresu z dopadení to bude ještě větší zábava.
  • Cena měsíční jízdenky, se kterou jsem schopen se dopravit na všechny pravidelně navštěvovaná místa, je stejná jako 5,89l pohonných hmot pro můj plechový koráb.
  • Autobuse jezdí ve stanovené časy. Buď přijdu v čas na zastávku a nebo už nemá smysl spěchat jako v autě.
  • Řidiči občas poslouchají dobrou muziku.
  • Pohled na některé jedince musí zvednout sebevědomí snad každému.
  • Brblání nade mnou stojící důchodkyně mě nijak nerozhodí. Už jen proto, že jsem prodělal víc operací za svůj krátký život, než ona a její dvě dcery dohromady.
  • Potkávám známé, které jsem i několik let neviděl.
  • Můžu klimbat, aniž bych riskoval probuzení na lůžkovém oddělení místní nemocnice.

Autobusem jsem pár let pravidelně nejezdil a tak je docela dobře možné, že se co nevidět dočkáte článku s pořádnou dávkou negativ.

Kategorie:

Okomentovat