Zajímavosti a názvy ostravských čtvrtí

Ostrava je dělena na více než tři desítky čtvrtí a každá má „to svoje“ a ke svému jménu přišly různou cestou a v různé době. Pojďme se na ně podívat podrobněji. A jak jinak než v ostravštině.

Antošovice – nejmenši a nejmladši z obci, tvořicich sučasnu Ostravu. Jmeno ma patrně po spravci šilheřovickeho panstvi Janu Jantoschovi. Vyhledavane misto pro odpočinek. Zaplavena štěrkovňa služi ke kupani a lovu ryb (znama nudystycka plaž).

Bartovice – Naproti hospodě Brodavka stavala harenda, kaj došlo v roce 1887 k tragedyji: hospodsky Brodavka nechtěně zabil ožraleho horníka F. Musiala, na což zareagoval Petr Bezruč svoju basňu „Maryčka Magdonova“. Sučasti Ostravy se Bartovice staly v roce 1960.

Děhylov – čtvrť na pravem břehu Opavy, hanlivě přezdívana Dělohov. Patři do opavskeho okresu.

Fifejdy – nazev vznikl z německeho „viehweide“, což znamena dražky, vyhon pro dobytek. Byly tam patrně i ohrady pro skot, bo v blizkosti byl Senny trh, dnes Naměsti republiky.

Heřmanice – meno ma po slezsko-ostravském kastelanovi Heřmanovi. V roce 1884 bylo v mistě postaveno skladiště firmy Dynamit – Nobel, zasobujici trhavinou všechny doly v reviru. Explodovalo 19. března 1924.

Hladnov – ostravsky kopec aji čtvrť, znama je předevšeckym rozhledňa z let 1908-9, vysoka 16 metru, a postavena na vodarně. Později restaurace Panorama, dnes všecko enem chatra.

Hošťalkovice – prvni zminka je z roku 1434. V mistě je od roku 1955 znamy televizní vysilač. Obec byla v roce 1976 připojena k Ostravě.

Hrabova – nazev je snad z německeho „Grab plus Au“, jine prameny mluvi, že nazev vznikl podle habruřeky. Nejznamějši stavbu obce byl dřevěny kostel sv. Kateřiny z 16. století. Před pěti rokama vyhořel. Tuž ho postavili znovu.

Hrabuvka – puvodně Nova Hrabova. Na pomezi Hrabuvky a Vitkovic leži Jubilejní kolonie, architektonicky unikat, postaveny v letech 1921-32, tvořici male uzavřene město. Dnes společně s Dubinu Hrabuvka tvoři sidliště s 50.000 lidma. V Hrabuvce bylo prvni ostravske letiště, provoz zahajen 1946.

Hrušov – pomalu se vylidňujíci čtvrť. Nazev pochazi od hrušek. Největši rozkvět zaznamenal Hrušov, německy Hruschau, na přelomu 19. a 20.stoleti. Byla v něm tovarna na sodu, prvni v Rakusku – Uhersku, vyraběla se tam kamenina. Šachty Albert a Hubert, později přejmenovane na General Stalin a 1962 na Rudy řijen. V Hrušově byla největši nakladni železnični zastavka Ferdinandovy drahy a tež slavne veslařske kluby Odra a německy Oderhort.

Hulvaky – jmeno dostala z německeho „hohlweg“, z něj se stalo „ulwag“ a pak Hulvaky. Znamena to „ujezd“. Kdysi se čtvrť pyšnila tzv. Benatkami a popularnim kupakem. Karolina – byvala koksovňa v centru  města, navazovala na šachtu Karolina v prostoru dnešnich Frydlantskych mostu. Koksovňa zanikla v 60. letech, šachta v 70.letech 20. stoleti.

Krasne Pole – prvni zminky o obci z 13. stoleti. Nazev podle krasne polohy na kopci s vyhledem na Beskydy.

Kunčice – puvodně Velke Kunčice. Nazev patrně podle mena lokatora Kunce. V obci byl zamek, několikrat byl přestavěn, nakonec roku 1999 vyhořel, dnes ruina. Kunčice proslavila Nova huť. Ta vznikla vedle vitkovickeho Südbau, provozu zřizeneho v roce 1943, v polovině 20. století jako NHKG, provoz zahajen 1.1.1952, sveho času největši hutni podnik v zemi. Dnes patři Indum.

Kunčičky – puvodně Male Kunčice. V Kunčičkach byla šachta Alexandr s dvěma těžnimi věžemi a tež prvni ostravské ZOO, zřizene koncem 40. let 20. stoleti.

Landek – legendami opředeny kopec nad Odru v městske časti Petřkovice. Pry se tam našlo prvni uhli na Ostravsku, ale každopadně se kopec proslavil nalezem Petřkovicke Venuše – torza sošky ženy,keru zrobil pravěky umělec před 22.000 lety z krevele. Soška je absolutnim unikatem, bo měři štyry a pul centymetru.

Marianky – Marianské Hory, puvodně Teufelsdorf – Čertova Lhotka. V roce 1900 přejmenovano na Ostravska Lhotka a o rok později na Marianské Hory.

Michalkovice – nazev od jména lokatora Michala. Čtvrti dodalo specificky ráz velke množstvi kolonii :Stara, Na Michalce, Ferdinandova, Petrska, Josefska, Janska. Šachty Petr a Pavel, vzdalene od sebe 20 metru,  dul Josef a Michal, ten později znam jako Petr Cingr, těžba ukončena v r. 1993 a dnes je z něj Narodni technicka pamatka.

Moravska Ostrava – centralní čast města. Jmeno ma od nazvu řeky a puvodně to byla jen Ostrava. Od 15. století se jmenovala Německa Ostrava, později Moravska. Město začalo vznikat na obchodni cestě z Moravy do Slezska. Leži na čtyřech řekach – Ostravici, Odře, Opavě a Lučině. V 70. letech 14.století bylo obehnano hradbami se třemi branami : Hlavni, tzv. Zamostni, Hrabovskou a Přivozskou. Uvnitř hradeb byl městsky hrad z poloviny 14. stoleti, na což dnes upomina jen jmeno Zamecke ulice. V 16. a 17. stoleti bylo město zdecimováno požary a morem, vpadem Danu a Švedu. V polovině 18. století byla Ostrava až na 53. mistě mezi městy na Moravě. V roce 1829 měla jen 1.752 obyvatel, ale rozmach prumyslu vedl k nezadržitelnemu rustu. O 50 let později už bylo obyvatel 13.000, v roce 1900 se stala sidlem okresu a v roce 1924 vznikl novy celek: Moravska Ostrava se 113.709 obyvateli.

Muglinov – nazev svadi k nazoru, že jde o čtvrť muklu, ale vznikl od slova mogyla – pahorek. Prvni zminky o Muglinovu su z roku 1305. Vyznamna byla těžba čediče – basaltu, odtud možny vyklad nazvu Bazaly, na jehož časti Muglinov leži.

Nova Ves – vždy malo vyznamna čtvrť až do okamžiku, kdy se pod ni našly obrovske zasoby vysoce kvalitni pitne vody. Proto byla v mistě v roce 1890 postavena vodarna. Restaurace „U Bořika“ byla velmi navštěvovanu plzeňsku pivnici do doby, pokud kolem ni vedla tramvajova linka č. 9, spojujici Porubu s Novu huti. Po vystavbě svinovskych mostu vyznam pivnice upadl.

Petřkovice – čtvrť, o níž je prvni zminka z roku 1377. Nazev pochazi od mena Petr. Na kopci Landeku staval zeměpansky hrad. Šachta Anselm z roku 1835, těžba ukončena 1991, dnes Hornicke muzeum OKD.

Plesna – jedna z nejstaršich čtvrti Ostravy, prvni zminka z roku 1255. Jmeno odvozene od slova ples, což znamenalo jezirko. V Plesné byl lihovar a pila a od roku 1870 tež prvni česka založna ve Slezsku.

Poruba – německy Hannersdorf, česky nazev je ze slova „porub“, znamenajíci misto, kaj se rube nebo kaj su vykacene stromy, tedy mytinu. Dnes je Poruba obrovskym satelitnim sidlištěm, jehož vystavba začala v roce 1948. V mistě je zameček z roku 1573, postaveny na mistě někdejši tvrze, dnešni majitel Statis Prusalis.

Proskovice – prvni zminka z roku 1394. Nazev je patrně odvozen od jmena Prosek. Znama hospoda „U Psoty“.

Přyvoz – čtvrť, kera ma jmeno od slova „převoz“ a suvisí tedy s řeku. Vznikl asi v první polovině 14. stoleti u přechodu přes Odru. Vyznam Přivozu nesmirně stupl až po roce 1847, kdy bylo postavene nadraži Severni drahy Ferdinandovy. Doly František, později Vitězny unor a ještě později Odra, dneska nic. Těžba ukončena v r. 1994.

Pustkovec – nazev patrně od jména Pustek nebo Pustimir. Prvni zminky su z roku 1377. Sučast Ostravy od roku 1957. Znama hospoda „U Mamy“.

Radvanice – čtvrť, proslula lihovarem a značkou rumu. Prvni pisemne zminky o obci su z roku 1305. Rafinerie lihu od roku 1853. Jamy Ludvik a Jan-Maria ( též Josef-Maria ). Kolonie Stara kolonie, Nova
(Kamčatka), Pod kapli, Nad kapli, Trnkovec.

Slezka Ostrava – pravobřežni čtvrť města. Prvni zminky z roku 1229. Čtvrť se puvodně jmenovala jen Ostrava, od 15. století Polska Ostrava a od roku 1919 Slezska Ostrava. Hrad z roku 1297 byl renesančně
a později i barokně přestavěny. V roce 1763 se v údolí Burňa našlo kamenne uhli. V roce 1880 žilo na Slezske více než 80 procent lidí v koloniach. Koksovny u jam Trojice, Ema a Terezie. „Slezka“ byla a dosud je přezdívka FC Baník Ostrava, klub na pravý břeh historicky patří.

Stara Běla – meno obce pochazi od bělosti, čistoty mistniho potoka. Kdysi v mistě stavala tvrz. Znama restaurace Dakota, což kdysi byl lesni restaurant s velkym zahradnim posezenim. Svinov – jmeno je od slova svinny, což bylo místo, kde piju a brodi se svině. S nazvem silně kontrastuje německe jmeno Schönbrunn, které znamena krasnu studanku. Od roku 1847 je v mistě železnični stanica, jejiž budova je dnes jedinu dochovanu stavbu Severni Ferdinandovy drahy. Dul Jan Šverma II. z roku 1951. Rozhlasove vysilače z roku 1925, valcovna trub od roku 1892. Ze Svinova vedla parni trať do Poruby, Vřesiny, Kyjovic a Budišovic. Později byla elektrifikovana a jezdila po ní tramvaj,vozici obyvatele Ostravy do přírody. Dnes na časti teto trasy proslula linka čislo 5.

Vitkovice – ostravská čtvrť, kdysi hodně samostatna a sebevědoma. Německy Witchendorf. Česky nazev od jmena Vitek. Sidlo nejstaršiho hutniho podniku, založeneho 1828 jako Rudolfova huť arcibiskupem olomuckym Rudolfem Habsburskym. Později VŽKG, pak Vitkovice Steel, dnes nic. Sveho času nejvyznamnějši hutni a ocelařsky podnik rakuskeho mocnařstvi. Počatkem 20. stoleti vzniklo nové centrum z červenych cihel s kostelem, radnici, zavodnim hotelem a nemocnici, tvořici moderni a mimořádny celek. Ve Vitkovicach byla kdysi stylova luxusni kavarna Industrial, Dělnicky a Česky dum.

Vyškovice – čtvrť, ležici na mirnem kopcu, což svadi k domněnce, že odtud je nazev. Ale spiš je od jmena lokatora Vyška nebo Vyšemira. Prvni zminky o Vyškovicach z roku 1408. K Ostravě připojene v roce 1966.

Třebovice – do roku 1922 Střebovice. Nazev pochazi od třibeni, myceni lesa. Prvni zminky z roku 1377. V Třebovicach stoji největši tepelna elektrarna na Ostravsku, dokončena koncem 30. let 20. stoleti.

Zabřeh – Heinrichsdorf německy, za komunisticke ery byl pro novu vystavbu „tzv. vzorneho sidliště“ propagovan nazev Stalingrad, kery v žadném připadě nemohl zlidovět (1947). Cely nazev je Zabřeh nad Odru a prvni zminky su z roku 1288. Jama Bedřich nebyla pro složite geologicke podminky nikdy dohlubena. V mistě byla znama Goldbergerova piskovna, později aji cihelna.

Zarubek – čtvrť se stejnojmennym dolem a rozsahlu hornicku kolonyju (na Zarubku v malym domku žil tam chlopek z jednu robku…). Zarubek byl slučen se Slezsku Ostravu.


Text pochází od mi neznámého autora a dostal se ke mě pravděpodobně mailem a po dlouhé době jsem jej našel ležet na disku. Snad nebude proti jeho publikaci 🙂

Sdílejte tento příspěvek s přáteli.
Kategorie:

Komentáře

Loading Facebook Comments ...

Okomentovat

No Trackbacks.