Vcelku fajn. I do těchto slov by se dal shrnout večer strávený s bývalou přítelkyní a její mamkou v KD Akord pozorováním spoře oděné bývalé švagrové, která se kroutí do rytmů orientální muziky. V přestávkách mezi jednotlivými vystoupeními byla možnost vyzkoušet si právě viděné pohyby pánve na parketu, ale s berlí bych tam asi terno neudělal a neznám ani žádnou úchylku, která by ženy přitahovala k podpěrám nemohoucích (snad berloholismus?).Birell pomalu klesal do žaludku a večer se neúměrně vlekl. Ještě, že jsem neprohloupil. překonal jsem svou lenost a vzal jsem si sebou foťák. Běhání teď není zrovna má silná parketa, takže záběry sice budou monotónní, ale věřím, že nezúčastněným chlapům udělají radost. Překvapením večera byla skupina, která se zabývala tanci spíše afrického charakteru a jejíchž vystoupení vypadalo jako jedna velká improvizace. Bylo to, jakoby Hitler zapomněl proslov u řečnického pultíku – spousta řvaní, rudé obličeje a ruce létající všemi směry. Po ukončení této mnou nedoceněné maškarády v ubrusech ze šedesátých let všichni zatleskali a jelo se dál v stereotypním rytmu. Mé očekávání se nevyplnilo ani v závěru a šavlový tanec byl opravdu tanec s ohnutými meči, takže vystoupení toho frajera, co už pěkných pár hodin trénoval u baru s lakem na rakve (fernetem) se asi odkládá na další ročník.
V závěru jsme si zašel koupit energy drink, abych zahnal vedlejší účinek prášků, které jsem si já blbec vzal před odjezdem a odsoudil jsem se tak do říše věčně klesajících víček v intimním osvětlení. Drink naštěstí zafungoval, odvezl jsem zbytek osazenstva domů a taky jsem vyrazil směrem na ruský poloostrov. Bongo byl očividně rád, že mě vidí, ostatně jako vždy. Po vyvenčení jsme dostal nutkavou potřebu zahnat břichobo z té zasrané ředěné pivní náhražky a tak jsem to zajedl další náhražkou. Nudle se k mému překvapení ani nedržely kelímku, když jsem se je snažil vyprostit ohnutou lžičkou od minulého otevírání piva, ale i přesto jsem byl ve finále utahaný jak dřevěný kačer na špagátě.
Kategorie:
Okomentovat