Jaro se blíží … teda doufám

Už je to tu zase. Biologické hodiny neomylně tikají jak bomba na ruském letišti a sdělují, že se už snad pomalu blíží jaro. Hospody jsou v pátky narvané k prasknutí, protože asi nejsem jediný koho přestalo bavit vysedávat po dlouhých zimních večerech doma. Doufám, že je jaro dost v rozpuku na to, aby se mi povedlo ulovit nějakou šikovnou slečnu a kdyby rozuměla binárnímu kódu, nebylo by to vůbec na škodu. Jen doufám, že se mi něco podobného podaří, protože jaro přichází i na mě a v kombinací s abstinencí, ke které jsem donucen práškama na játru a s tím spojená věčně čistá hlava k přemýšlení, je celkem nepřirozené vracet se každý den domů a být vítán pouze psem. Netvrdím, že mi to nestačí, ale je to pořád stejné jako newtonovo kyvadlo. Poslední, ale nejhorší část přípravy na lov je stále ještě přede mnou – lehká obnova šatníku, ale o té zas někdy příště.

Sdílejte tento příspěvek s přáteli.
Kategorie:

Komentáře

Loading Facebook Comments ...

Okomentovat

No Trackbacks.