Odpovědi na otázky z článku o Vánocích

Měli jste spoustu toho našeho „krásného předvánočního“ času, kdy na náměstích překážejí stánky, zloději se to jen hemží, schránky jsou přeplněné letáky a u obchodních domů je parkování téměř nadlidskou činností, aby jste si zkusili odpovědět na otázky, které jsem na konci článku o Vánocích položil.

Co se týče samotného článku, nejenže se na mě sesypala vlna souhlasných i nesouhlasných názorů, ale dokonce byl článek aspirantem na nejčtenější post na mém blogu, což mě velice těší a děkuji Vám za to i za projevení názoru na věc samotnou.

A teď už k samotným otázkám a odpovědím:

  1. Kdy a kde se narodil Ježíš Kristus? Ježíš Kristus se podle dostupných informací narodil 25. prosince mezi roky 7 a 4 př. n. l. . Křesťanský letopočet se měl užívat právě s přelomem v roce Ježíšova narození, ale při jeho vytváření se mnich Dionysiu spletl a tak se podle dnešních měřítek narodil Kristus ještě před Kristem. Místo jeho narození už tak komplikované není a správně jste jistě tušili, že se jedná o judské město Betlém. Zajímavé je, proč zrovna tam?
  2. Bylo místo jeho narození i místem domova jeho rodičů? Nebylo. Josef i jeho snoubenka Marie pocházeli z Nazareta, ale když byla Marie těhotná museli se vydat zapsat do prvního sčítání lidu. Právě když došli do města Betléma, Marie začala rodit.
  3. Proč se vlastně narodil ve chlévě? Odpověď je prostá. I v těchto dobách existovali nepříjemní hoteliéři a obchodníci, kteří odmítali čerstvě rozrostlou rodinku ubytovat. V okolí města naštěstí žili chudí pastýři, kteří dodnes užívají hliněné (ne dřevěné) jesle jako postýlku pro děti. To je mimochodem jeden z důvodů, proč se o narození Ježíše dozvěděli jako první chudí lidé a pastýři, jenž v noci spali u svých zvířat.
  4. Existovaly Vánoce (zimní oslavy) ještě před ním? Samozřejmě že ano. Protože už od dob našich pohanských předků bylo vánoční období zasvěceno oslavě slunovratu, nejdůležitějším den byl 21. a 22. prosinec. Oslavován byl nočním bděním a přísným půstem a prováděly se rozličné obřady, které měly zajistit bohatou úrodu, hojnost potravy a zdraví pro nadcházející rok. Ráno 22. prosince se vítalo Slunce, které se opět začalo přibližovat k Zemi. Pohanské obřady byly postupně vytlačovány svátkem církevním, oslavujícím narození Krista. Přestože se představitelé církve snažili pohanské zvyklosti vymýtit, je ještě dodnes oslava Vánoc prostoupena jak církevními, tak pohanskými zvyky – a často si to ani neuvědomujeme, když nějaký takový hluboce zakořeněný zvyk doma bezděky provádíme (například schovávání šupiny z kapra, kladení mincí pod talíře, rozkrajování jablek, pouštění skořápek se svíčkou, chození na půlnoční mši a na jesličky). Z těchto dob se mimochodem zachovalo i dnes pro Vánoce téměř ústřední rozdávání dárků.
  5. Kdy je vlastně začátek a konec Vánoc? Vánoce začínají 25. prosince, jakožto dnem narození Krista a končí první neděli po 6. lednu. 6. leden je den, kdy se Kristovi přišli poklonit mudrci z východu (tři králové) a následující neděli se slaví tzv. Křest Páně, kdy církevní oslavy Vánoc končí. U nás je ovšem vrcholem Vánoc Štědrý Večer, jakožto předvečer slavného dne a někdy je k samotným Vánocům připojováno i období očekávání Kristova narození tj. advent.
  6. Proč se na Vánoce staví vánoční stromek? Vánoční stromek nemá s původem Vánoc nic společného. Tato tradice k nám přišla z Německých zemí a existuje jen zhruba 300 let. V Česku je to ještě o sto let méně. I když strom jako takový byl používán jako křesťanský symbol – nejdříve ten s rajskými jablky, pak jako symbol podťatého izraelského národa, ze kterého vyrůstá Ježíš jako mladá ratolest, až po kmen stromu, ze kterého byl vytesán Ježíšův kříž.
  7. Je stavění stromku křesťanský zvyk? Všichni pohané starověku spojovali kult Slunce (tj. Bálův kult) s kultem matky, tj. Astarty nebo Ašery a s rituálním kultem stále zelených stromů – evergrínů. V době oslav „svatých nocí“ (zasvěcených slunečnímu božství) pořádali pohané veselice u stále zelených stromů. Na ně věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla. Nejprve ve volné přírodě, později doma, protože to bylo pohodlnější.

Tak jak jste dopadli? Netvrdím, že všichni musí všechno vědět, ale alespoň povědomí o výše zmíněných faktech by měl mít každý. Obzvlášť pokud se často celé generace lidí mylně domnívají, že zrovna praktikují církevní tradice a slaví Vánoce tak, jak se skutečně má.

Sdílejte tento příspěvek s přáteli.
Kategorie:

Okomentovat