Měli jste spoustu toho našeho „krásného předvánočního“ času, kdy na náměstích překážejí stánky, zloději se to jen hemží, schránky jsou přeplněné letáky a u obchodních domů je parkování téměř nadlidskou činností, aby jste si zkusili odpovědět na otázky, které jsem na konci článku o Vánocích položil.
Co se týče samotného článku, nejenže se na mě sesypala vlna souhlasných i nesouhlasných názorů, ale dokonce byl článek aspirantem na nejčtenější post na mém blogu, což mě velice těší a děkuji Vám za to i za projevení názoru na věc samotnou.
A teď už k samotným otázkám a odpovědím:
- Kdy a kde se narodil Ježíš Kristus? Ježíš Kristus se podle dostupných informací narodil 25. prosince mezi roky 7 a 4 př. n. l. . Křesťanský letopočet se měl užívat právě s přelomem v roce Ježíšova narození, ale při jeho vytváření se mnich Dionysiu spletl a tak se podle dnešních měřítek narodil Kristus ještě před Kristem. Místo jeho narození už tak komplikované není a správně jste jistě tušili, že se jedná o judské město Betlém. Zajímavé je, proč zrovna tam?
- Bylo místo jeho narození i místem domova jeho rodičů? Nebylo. Josef i jeho snoubenka Marie pocházeli z Nazareta, ale když byla Marie těhotná museli se vydat zapsat do prvního sčítání lidu. Právě když došli do města Betléma, Marie začala rodit.
- Proč se vlastně narodil ve chlévě? Odpověď je prostá. I v těchto dobách existovali nepříjemní hoteliéři a obchodníci, kteří odmítali čerstvě rozrostlou rodinku ubytovat. V okolí města naštěstí žili chudí pastýři, kteří dodnes užívají hliněné (ne dřevěné) jesle jako postýlku pro děti. To je mimochodem jeden z důvodů, proč se o narození Ježíše dozvěděli jako první chudí lidé a pastýři, jenž v noci spali u svých zvířat.
- Existovaly Vánoce (zimní oslavy) ještě před ním? Samozřejmě že ano. Protože už od dob našich pohanských předků bylo vánoční období zasvěceno oslavě slunovratu, nejdůležitějším den byl 21. a 22. prosinec. Oslavován byl nočním bděním a přísným půstem a prováděly se rozličné obřady, které měly zajistit bohatou úrodu, hojnost potravy a zdraví pro nadcházející rok. Ráno 22. prosince se vítalo Slunce, které se opět začalo přibližovat k Zemi. Pohanské obřady byly postupně vytlačovány svátkem církevním, oslavujícím narození Krista. Přestože se představitelé církve snažili pohanské zvyklosti vymýtit, je ještě dodnes oslava Vánoc prostoupena jak církevními, tak pohanskými zvyky – a často si to ani neuvědomujeme, když nějaký takový hluboce zakořeněný zvyk doma bezděky provádíme (například schovávání šupiny z kapra, kladení mincí pod talíře, rozkrajování jablek, pouštění skořápek se svíčkou, chození na půlnoční mši a na jesličky). Z těchto dob se mimochodem zachovalo i dnes pro Vánoce téměř ústřední rozdávání dárků.
- Kdy je vlastně začátek a konec Vánoc? Vánoce začínají 25. prosince, jakožto dnem narození Krista a končí první neděli po 6. lednu. 6. leden je den, kdy se Kristovi přišli poklonit mudrci z východu (tři králové) a následující neděli se slaví tzv. Křest Páně, kdy církevní oslavy Vánoc končí. U nás je ovšem vrcholem Vánoc Štědrý Večer, jakožto předvečer slavného dne a někdy je k samotným Vánocům připojováno i období očekávání Kristova narození tj. advent.
- Proč se na Vánoce staví vánoční stromek? Vánoční stromek nemá s původem Vánoc nic společného. Tato tradice k nám přišla z Německých zemí a existuje jen zhruba 300 let. V Česku je to ještě o sto let méně. I když strom jako takový byl používán jako křesťanský symbol – nejdříve ten s rajskými jablky, pak jako symbol podťatého izraelského národa, ze kterého vyrůstá Ježíš jako mladá ratolest, až po kmen stromu, ze kterého byl vytesán Ježíšův kříž.
- Je stavění stromku křesťanský zvyk? Všichni pohané starověku spojovali kult Slunce (tj. Bálův kult) s kultem matky, tj. Astarty nebo Ašery a s rituálním kultem stále zelených stromů – evergrínů. V době oslav „svatých nocí“ (zasvěcených slunečnímu božství) pořádali pohané veselice u stále zelených stromů. Na ně věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla. Nejprve ve volné přírodě, později doma, protože to bylo pohodlnější.
Tak jak jste dopadli? Netvrdím, že všichni musí všechno vědět, ale alespoň povědomí o výše zmíněných faktech by měl mít každý. Obzvlášť pokud se často celé generace lidí mylně domnívají, že zrovna praktikují církevní tradice a slaví Vánoce tak, jak se skutečně má.
Kategorie:
Okomentovat