Že se do divadla chodí bavit jen lidé s vyvinutým citem pro vážné umění a muži, jimž manželka přišla na nevěru? Nevěřte tomu! Pokud poslední Vaše návštěva divadla byla z donucení třídní učitelky na prvním stupni ZŠ v době, kdy jste ještě neuměli falšovat podpis rodičů, o hodně jste přišli a inscenace Habaďůra je způsob, jak si to efektivně vynahradit.
První výbuch smíchu do posledního místa zaplněného divadla přichází krátce po začátku hry, o který se postarala slavná melodie z ještě slavnějšího seriálu Ženatý se závazky. Herci jen malou chvíli po nástupu na jeviště začali improvizovat a natahovat dialogy, aby zajistili, že začátek hry neuteče ani těm největším opozdilcům, načež samozřejmě neváhali upozornit. I když je celá hra napěchovaná situačním i slovním humorem, je zde i obrovská spousta prostoru pro improvizaci.
Hra se odehrává v útulném bytě, který vlastní jistý pan Swan a jehož části pronajímá. V určité chvíli se mu náhodou povede objevit několik děr v sociálním systémy, kterých začne využívat ve prospěch vlastního rozpočtu. Děj samotný zastihne vychytralého domácího právě ve chvíli, kdy se z malých lží stávají velké, jedna překrývá druhou a ve finále mu všechny přerůstají přes hlavu.
Situace kolem vysvětlování jednotlivých faktů a hledání smyšlených nájemníků je ve finále tak zamotaná, že by se za ni nemusel stydět ani učitel vysokoškolské kombinatoriky. Ono v úloze přelstít vlastní manželku, psychoanalytika, zaměstnance ústavu sociální péče i s jeho vedoucí a v neposlední řadě nechápavého nájemníka se snoubenkou není nic záviděnihodného.
Hra je od začátku do konce nabita pozitivní energií, která z ni čiší všude okolo a i díky (i fyzickému) kontaktu s divákem a již zmíněné improvizaci, bych neváhal a navštívil toto představení znovu (jako jedno z mála).
Na závěr snad jen dodám, že finální fáze hry a její konečné rozuzlení má velmi nečekanou podobu a i po skončení hry se je pořád na co koukat.
Kategorie:
Já ji chciii viděěěěěěěěěěěěěěěěěět…..