Učitelé mají v každém případě hodně práce a na jejích výsledcích záleží budoucnost nás všech. Že je tato práce náročná a nedoceněná, je bez diskuse, ale užijí si u ní i nějakou tu legraci.
S dovolením autora, který si přál zůstat v anonymitě, zde budu publikovat v několika dílech opravdu zajímavé hlášky a popis situací z jedné nejmenované střední školy. Některé z nich jsou úsměvné, jiné spíše k zamyšlení, ale za publikaci stojí všechny bez výjimek.
U prváků.
JÁ: Děcka, vy jste ale fakt odporní parchanti.
Student1: Paní třídní nám ale říká, že jsme její děťátka (třídní – rozuměj cca 25letá blonďatá, krásná, obdařená kolegyně)
Student-týpek: No, to nám říká. Ale mlíčko prý od ní nedostanem.
U prváků, třída v přízemí.
On: (ťuká si s ping-pongovým míčkem)
JÁ: Davaj! (vyhodím míček z okna do trávy na dvoře)
… hodina skončí jdu přes celou školu do kabinetu, na chodbě srocený dav u okna, nadšeně hulákají …
JÁ: (zvesela) Copak, chlapi, co vás tam na dvoře zaujalo?
ONI: Dívejte, tam nějaký debil vyskočil z okna pro cosi do trávy a už leze po trubkách zpátky!!!
JÁ: (v duchu: Bože, tak to by mě ani ve snu nenapadlo, že pro ten míček poleze!)
U prváků v hodině dějepisu (děláme pravěk, různého Homo něco apod.)
Student: Víte, pančitel, kolik prý měla nejstarší žena na světě?
Já: Nevím, asi cosi přes 110…
On: (suverénně) To vím, to bylo na internetu. 188.
Já: (v duchu: no jasně, to určitě )
On: (po odmlce se zamyslí a zamumlá na spolužáka) Ta musela mít promočený orgán. To už ometala pavučiny!
U prváků, konec hodiny, zvoní 10 vteřin.
Student: (celý rozrušený, vytržený) Pán čel, ten zvonek se zlómil!
……nikdo nechápe……
Já: Co?
Student: To úplně moc zvóňy!
Já: Aha, jakože se rozbil. Ne, neboj, hoď se do klidu. To tak zvoní vždycky déle než 10 vteřin.
U prváků, přicházím, zvedají se na pozdrav.
Kategorie:Nespecifikovatelný student: Čéééééést práci!
Já: Ty, tak zdrav svojeho kamaráda u piva. Mně stačí, když se mlčky postavíte, nemám další potřeby v tomto směru.
Borec: Tak pardóón, se omlouvám. (všeobecný smích)
Okomentovat