Možná už s křížkem po funuse resp. po výplatě, ale i tak přijde náš pravidelný výběr k dobru.
Zavolal jsem na Linku důvěry Islámského centra, že mám sebevražedné myšlenky. Všichni byli velice nadšení a ptali se, zdali umím řídit letadlo.
Byli dva bratři, jeden byl partyzán a druhý sloužil u SS.
Skončila válka a oba bratři nastoupili jako soustružníci v ČKD.
Za 10 let bratr partyzán stále stojí u svého soustruhu, bratr od SS je mistrem.
Za dalších 10 let bratr partyzán stojí u soustruhu, bratr od SS je vedoucím provozu.
Za dalších 10 let bratr partyzán stále u soustruhu, bratr od SS je ředitelem ČKD.
Slaví se 40 výročí Slovenského národního povstání a bratr partyzán, který je stále soustružníkem v ČKD i bratr od SS, který je ministrem průmyslu jsou pozváni na slavnost k tomuto výročí.Sejdou se u skleničky a bratr partyzán se ptá:
Jak je možné, že já, s mou minulostí pořád stojím u toho blbého soustruhu, a ty s tvou minulostí jsi ministr?
Bratr od SS odpoví: Víš, celej vtip je v kádrovejch materiálech. Já měl bratra partyzána, ale ty jsi měl bratra u SS.
Nedávno jsem strašně potřeboval na pár dní vypadnout z práce, ale věděl jsem, že šéf mi volno jen tak nedá.
Naštěstí mě napadlo, že kdybych ze sebe udělal blázna, tak mě na pár dní pustí. Tak jsem se zavěsil pod strop a začal vydávat podivné zvuky. Má kolegyně se na mě udiveně dívala a pak se zeptala, co proboha dělám na tom stropě. Vysvětlil jsem jí, že představuji žárovku, aby si šéf myslel, že jsem se zbláznil a pustil mě na pár dní domů oddychnout si od práce.
Po několika minutách se u nás v kanceláři šéf skutečně objevil. Podíval se na mě, jak visím pod stropem a zeptal se: „Co tam, proboha, děláte?“
Řekl jsem mu, že jsem se stal žárovkou.
Odpověděl, že jsem očividně přepracovaný a že si mám jít na pár dní domů odpočinout. Seskočil jsem dolů a odcházel domů. Moje spolupracovnice se ovšem vydala za mnou.
Šéf ji zastavil a zeptal se jí: „A kam jdete vy?“
Odpověděla mu: „Jdu taky domů…. Kurva…. Přece… nebudu dělat potmě.
Zpráva z ruských médií: Ruský strategický bombardér Tu-160 zdolal absolutní rekord v délce letu bez přistání. Odstartoval z Kamčatky, proletěl kolem břehů Severní a Jižní Ameriky přes Antarktidu, kolem Austrálie, přes Čínu a Střední Asii zamířil ke břehům Afriky, kde opsal pět okruhů. Poté přeletěl Atlantský oceán a Střední Ameriku, Pacifik, vzburcoval protivzdušnou obranu Japonska, pak proletěl nad Čínou, Sibiří a otočil se nad Aljaškou. Pak se vrátil nad ruské území přes Čukotku, proletěl nad Kamčatkou, Sachalinem a poté bezpečně přistál na vojenském letišti nedaleko Vladivostoku.
Celá posádka obdržela nejvyšší vojenská vyznamenání a navigátor byl neprodleně poslán na protialkoholní léčení.
Franta a Pepík se chtějí pořádně ožrat a zjistí, že mají posledních 50Kč.
Pepa je vezme a koupí za ně kus kabanosu.
Franta je na něj naštvanej: „To se ti povedlo, za co teď půjdeme chlastat…“
Pepa na to: „Mám super nápad ….uvidíš! Půjdeme do hospody, objednáme 2 vodky, já si strčím ten kabanos do poklopce ty si klekneš na kolena a strčíš ho do huby…“
Domluveno uděláno.
Šli do hospody, objednali 2 vodky, Pepa si strčil kabanos do poklopce, Franta si kleknul a začal mu ho kouřit…
Hospodský se vytočil, že takové prasárny ve své hospodě nestrpí vyrazil je bez placení..
Situace se opakuje… ve druhé hospodě, ve třetí hospodě…atd…
Před desátou hospodou běduje úplně ožralej Franta, že ho bolí kolena, huba, že už má toho naprosto dost!!!
Na to Pepa: „A co mám říkat já? U třetí hospody jsem ztratil ten blbej kabanos!!!!
Okomentovat