Archív kategorie: Postřehy

Postřeh #72

Existuje spousta způsobů jak se motivovat k rychlejší chůzi, běhu nebo třeba jízdě na kole – dobrá muzika, vidina zdravého a pohledného těla, fyzická zdatnost atp. Ale žádná z nich nedokáže překonat základní fyziologickou potřebu člověka – potřebu vylučovat.

Postřeh #71

Jsou mezi námi mnozí lidé bez páteře. Ale i z toho zbytku světa je dost těch, kteří ji mají jen proto, aby nemuseli nosit prdel na kšandách.

Postřeh #70

Za autobusem, tramvají a ženou se neběhá. Buď přijdou samy, nebo můžeš počkat na další.

Postřeh #69

Vypadáš v brýlích jako naprostý blbec? Zkus si je sundat. Třeba za to nemohou.

Postřeh #68

Umění není trhnout se od davu a nebýt již dále ovcí ve stádě. Umění je stát se pasákem těch, kteří tam zůstali.

Postřeh #67

Pokud by pověra o škytání, ve chvílích kdy někdo na někoho myslí, byla pravdivá, znám jednu osobu, kterou by to spolehlivě stálo život. Nechcete riskovat? Nemyslete na své blízké, ale na své úhlavní nepřátele.

Postřeh #66

S rostoucím věkem se zvyšuje riziko, že první svíčka na dortu začne olizovat šlehačku dřív, než zapálíš tu poslední.

Postřeh #65

Jen dvě věci na světě smrdí jako leklá ryba. A jedna z nich je leklá ryba.

Postřeh #64

Pomalé hojení rány na těle sleduješ jen ty, ale ještě pomalejší hojení rány na duši sleduje celé tvé okolí.

Postřeh #63

Sundávám si sluchátka z hlavy, ale něco mi v tom brání. „Hmm, pevná hříva mi na hlavě vyrostla“ říkám si, ale pak zjistím, že se mi jen pod šálou zasekl kabel. Co to znamená? Pokaždé, když tě může něco potěšit, hledej za tím něco jiného (a často zlého). Nenalezneš-li, hledal jsi špatně.