Archív kategorie: Ze života

Navštívili mne svědkové jehovovi

Dnes odpoledne jsem na stole našel list pestrobarevně potištěného papíru a vzpomněl jsem si, jak mě v neděli ráno navštívil Jehova prostřednictvím svých poskoků. » Přečíst celý článek…

Poznámky z domácího uklízení

Zná to každý. Přinejmenším každý svobodný chlap. Chodí si bytem, zakopává o nepořádek ležící na zemi, občas vdechne nějaký hmyz a ve finále trvá pár desítek sekund přijít na to, jestli ta ztenčená zeď je skutečně okno,, nebo ne. Taky to na mě po pár týdnech přišlo jako vlna tsunami a tak jsem si při odstraňování nepořádku psal poznámky, abych příště nezačínal znovu s prázdnou hlavou. » Přečíst celý článek…

10 Postřehů cyklisty začátečníka

Občas na cyklovýletě nechám plíce pár kilometrů za sebou a mám pocit, že jsem vypotil víc, než jsem za poslední týden vypil. Přesně v těchto chvílích mě napadají podobné myšlenky. » Přečíst celý článek…

Jak jsem si kupoval bicykl

Už zase mohu a tak jsem se rozhodl navázat na mou cyklistickou éru, která byla násilně ukončena třemi dopravními nehodami v intervalu šesti měsíců a následována uvedením kolene do stavu, který jsem tu popisoval už mnohokrát. Zároveň mi cyklistika byla doporučena spolu s plavání jako ideální rehabilitační aktivita.

» Přečíst celý článek…

Tajemství zlatého draka – Národní divadlo Brno

Na toto představení jsem se hodně těšil – skoro jako ovdovělá cikánka s osmí dětmi a invalidním důchodem na vládu ČSSD. Ne jen proto, že mám Landovy muzikály rád a v poslední době radši než zbytek jeho tvorby, ale i proto, že se inscenace hrála v Mahenově divadle v Brně, kde jsem ještě nebyl. » Přečíst celý článek…

Rodinná slavnost – divadlo Petra Bezruče

Pomalým krokem bez berlí procházím v doprovodu dvou krásných slečen potemnělou divadelní chodbou až ke vstupu do sálu. Uvnitř čekalo na nestandardního zákazníka nestandardní místo vedle hlavního hlediště v podobě až překvapivě pohodlné skládací židle situované až nebezpečně blízko jevišti. Kompletně připraven na koňskou dávku emocí jsem se usadil a naposledy se nadechl.

» Přečíst celý článek…

Střípky z pooperačního domácího vězení

  • Nejlepším způsobem léčby pohybového aparátu je nemoc trávicího ústrojí.
  • Atraktivnost televizního programu exponenciálně klesá s dobou jeho sledování.
  • Na atraktivnosti ještě ubírá opakování některých večerních programů v dopoledních hodinách.
  • Močení je potřeba lidského těla, která se dá odkládat neuvěřitelně dlouho.

» Přečíst celý článek…

Týden ve znamení hada

Události kolem mě letí tak rychle, že je ani nestíhám zaznamenat, natož přepsat do čtivé formy, takže vám tady alespoň přinesu souhrn toho, co se dělo v uplynulém týdnu. » Přečíst celý článek…

Zvoník u Matky Boží – divadlo Jiřího Myrona

Já, nesčetně divadelními představeními ostřílený veterán (do dobře, tak spočítat by se to dalo), jsem si zakoupil lístek na derniéru divadelní adaptace tohoto slavného francouzského díla. S pravidelností menstruace jsem se zastavil na svou předdivadelní chvilku v oblíbené restauraci.

Cestou jsem se zastavil v smradlavé polopasáží, kde si zřejmě nejeden bezdomovec odložil tělní tekutiny. Zaparkoval jsem berli do rohu a ve stínu podpěrných pilířů jsem si zapnul knoflíky u košile, abych nepohoršoval ostatní diváky potiskem na triku. Kousek dál jsem narazil na červenou ceduli, jenž oznamovala výprodej v obchodě, kde jsem se zastavil minule. Důvodem výprodeje bylo rušení prodejny, jak jsem se za malý moment dozvěděl z dodatku po obřím nápisem. Zřejmě nejsem jediný, komu připadaly ceny v tomto obchodě nadsazené o vysokohorskou přirážku mt. Blanc. Už jsem si ani připadal tak chudý, jako když jsem tady byl minule. » Přečíst celý článek…

Maličkostmi nabité úterý

Celé moje úterý bylo jako rozdrcená tatranka, jsou ji sice malé kousky, ale je jí plný futrál.

První zastávka nemířila nikam jinam, než k místnímu doktorovi, který si ovšem ještě v klidečku spinkal, zatímco jeho věrná mnohaletá pomocnice si hrála na komára ve velkém stylu. Po té, co tato žena krev a mléko opíchala celou čekárnu, jsem přišel i já na řadu a protože mne asi nebavilo stát frontu na kvalitní pevné a hlavně viditelné žíly, byl to zase zážitek k pohledání. Do zaměstnání jsem se vracel probodaný jako ta nejlevnější kurva z bordelu před koncem světa. Děravý jako cedník jsem relativně v poklidu prožil svůj běžný pracovní den. » Přečíst celý článek…